![]() |
| Zdroj obrázku |
Autor: Peter Vronsky
Rok vydání: 2025
Nakladatelství: Grada
Počet stran: 304
Anotace: Jak a proč? Jak se ženy stávají sériovými vražedkyněmi a proč zabíjejí? Proč je jednoduché. Mohou zabíjet ze stejných důvodů jako mužští sérioví vrazi: kvůli moci, ovládání, sexuálnímu chtíči, zisku, vzrušení, sebeúctě, pomstě a šílenství.
Existují však některé pozoruhodné rozdíly. Mužští sérioví vrazi se často dopouštějí únosů, věznění, znásilňování a mrzačení, aby vyjádřili svůj vztek a touhu po kontrole; ženské sériové vražedkyně se obvykle vrhají rovnou do zabíjení - nezastavují se, aby cestou oběť zmrzačily nebo kously. Žádné polaroidy, masturbace na místě činu nebo sex s mrtvolou. Sériové vražedkyně se věnují pouze svému byznysu...
a to je vražda. V tomto smyslu jsou neskonale smrtelnější než mužští predátoři, kteří se řídí fantazií...
"Téměř každý šestý sériový vrah v USA je žena, ať už jako samostatný pachatel, nebo jako spolupachatel. Z celkového počtu asi 400 sériových vrahů identifikovaných v letech 1800 až 1995 bylo téměř 16% žen - celkem 62 vrahů. I když to není drtivá většina, není to ani zanedbatelné číslo - těchto 62 žen zabilo dohromady 400 až 600 obětí: mužů, žen a dětí. Jen tři sériové vražedkyně - Genene Jonesová, Belle Gunnessová a Jane Toppanová - mohou mít dohromady na svědomí až 200 podezřelých vražd."
Kniha Zrůda Aileen Wuornosová a další kruté vražedkyně od uznávaného historika kriminalistiky Petera Vronského není jen další suchou kronikou zločinu. Je to mrazivá, hloubková sonda do světa ženské brutality, která rozbíjí zažité mýty o tom, že sériové vraždění je čistě mužskou doménou.
Vronsky píše nesmírně poutavě, přičemž balancuje na hraně investigativní žurnalistiky a vědecké studie. Jeho styl je věcný, místy až chirurgicky chladný. Autor sází na fakta, psychologické profily a historické souvislosti. Čtenář ocení jeho schopnost analyzovat rozdíly mezi pohlavími - zatímco muži jsou často poháněni komplikovanými sexuálními rituály a fantazií, ženy v této knize vystupují jako "efektivní vykonavatelky", které jdou přímo k cíli.
Vronsky ukazuje, že ženské vražedkyně jsou často neviditelné, protože jejich metody (jedy, udušení, zanedbání péče) nevyvolávají takový poprask jako krvavé scény mužských predátorů. Na případu Wuornosové autor ilustruje vliv traumatu, sociálního selhání a hněvu.
Asi netřeba představovat Alžbětu Báthoryovou, krvavou hraběnku. O Alžbětě se kdysi říkalo, že je první "skutečnou" sériovou vražedkyní. I o té je v knize zmínka. Ale samozřejmě i o dalších známých i méně známých vražedkyních.
"Portréty hraběnky Alžběty z mládí ukazují krásnou ženu s havraními černými vlasy staženými z vysokého čela, s kouřovýma, mandlovýma inteligentníma očima a smyslnými, našpulenými rty. Její ústa však mají krutou křivku a z tváře vyzařuje mrzutá malomyslnost, která prozrazuje skrytý vztek."
Knihu Zrůda Aileen Wuornosová a další kruté vražedkyně doporučím každému, kdo má rád tru crime a zajímá se o kriminální psychologii a historii, a kdo hledá víc než jen popis činů.
Hodnocení

Peter Vronsky
je kanadský autor, filmař a investigativní historik. Má doktorát z historie trestního soudnictví a špionáže v mezinárodních vztazích na University of Toronto. Je režisérem několika celovečerních filmů, včetně Bad Company (1980) a Mondo Moskva (1992. V současné době přednáší na katedře historie Torontské metropolitní univerzity dějiny mezinárodních vztahů, terorismu, špionáže, americké občanské války a Třetí říše. Jako investigativní kriminální historik konzultuje řadu policejních jednotek zabývajících se případy vražd, včetně newyorské policie a prokuratury okresu Bergen v New Yersey.
Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, kde si knihu Zrůda Aileen Wuornosová a další kruté vražedkyně můžete zakoupit.
Díky za přečtení a
mějte se krásně.
Pary

Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře :-)