Inferno - Catherine Doyle

 

Autor: Catherine Doyle

Rok vydání: 2017

Nakladatelství: Baronet

Série: Krev za krev (2.)

Počet stran: 376

Anotace: Sofie si není jistá, co vlastně k Nicolimu cítí. O to víc ji to táhne k Lucovi, jenž jí podle všeho rozumí. A když Sofie odhalí tajemství vlastní rodiny, upne se právě k staršímu z bratrů. Dokáže jí ale Luca skutečně pomoct? Nebo se postaví na stranu své rodiny?

Sofii se obrátil život vzhůru nohama a nyní je odhodlaná vše napravit. Jenž Nicoli Falcone, na nějž se Sofie snaží zapomenout, se jí nechce vzdát - Sofie vašk pro útěchu svírá nůž jeho bratra. Křehký mír brzy naruší příchod dalšího mafiánského klanu a Sofie, již její srdce táhne jinam než její krev, se propadá stále hlouběji do temnoty podsvětí...

"Když si hraješ s ohněm, spálíš se."

Sofie se zotavuje v nemocnici. Ale to, co se odehrálo ve skladišti, byl teprve začátek. Může to být daleko horší. Jak si se vším Sofie poradí? A dodrží Jack, co slíbil svému bratrovi? Postará se o ni i o svou švagrovou? A co naši rozkošní mafiáni, co všechno zjistí a jak moc budou chtít Sofii chránit, když znají pravdu o ní a její rodině?

"Uplynuly dva dny od chvíle, kdy se můj život obrátil vzhůru nohama. Dva dny od chvíle, kdy se změnilo vše, co jsem znala. Tolik věcí mi nedalo spát, noční můry jsem měla plné otázek. A také lidí, které jsem už nikdy nechtěla vidět, lidí, které jsem nikdy nechtěla potkat, a lidí, kteří mi stále dlužili odpovědi."

Jsem hotová. Totálně odrovnaná. Tohle snad ani není možný. Musí mi v knize chybět stránky, protože ten konec... Takhle to skončit nemohlo. Kde mám třetí díl? Musím ho urychleně najít. Bratry Royalovi jsem si zamilovala, ale tohle? Stala jsem se na Falconeových závislá, spadla mi z nich brada a srdce mi metá přemety.

"Nemáš zač." Mávla jsem rukou. "Dostala jsem tvoje květiny." Luca se zamračil. "Cože? Žádné jsem ti neposlal." "No jo, to je fakt," poznamenala jsem naprosto vážným hlasem. "Neposlal jsi mi vůbec nic."

 

Kniha se opět četla sama. Bylo to tak napínavé, že jsem si okousala nehty na jedné ruce. A to je jediný problém téhle knihy. Moje nehty teď vypadají jako nehty mého syna (mimochodem, za to mu celkem často nadávám).

Hlavní hrdinové mě dostali. I když se Sofie občas chovala zbrkle a neuváženě, pořád se snažila chránit svojí rodinu, ale kdo ví, jak by se choval v přítomnosti mafiánů? A ještě sexy mafiánů? Mám ji přesto ráda, takže to se jí dá odpustit. Millie opět nezklamala. Kamarádka až za hrob. A Jack? Tomu chlapovi jsem chtěla dát několikrát ránu do nosu. Jo, až tak moc jsem se do příběhu ponořila. Samozřejmě tam bylo víc postav, se kterými bych si to nejraději ručně vyřídila. A kterým? Tak to si musíte přečíst sami. :-)

"Protože neznám nikoho jako ty. Jsi jako... vzácný artefakt. Byla by škoda, kdyby se ti něco stalo." Pobaveně jsem vybuchla: "To mě teď vážně přirovnáváš ke starožitnostem? Bože můj, ty šprte."

V příběhu je tolik děsivých tajemství, až mi stály vlasy na hlavě a ježily se mi chlupy na rukou. Tajemství, zrada, romantika, napětí. To vše, a daleko víc dostanete v tomto díle.

"Nesnaž se mi namluvit, že jsi nikdy neviděl Hru o trůny, Luco. Lháře nemá nikdo rád." Protočil panenky. "Na tebe je spoleh, že dokážeš zneuctít vážnost rozhovoru."

Takže po těchto slovech je jasné, že vám hochy Falconeovi doporučím. Prostě pokud jste četli první díl a sálalo z vás nadšení, tak určitě nepohrdnete ani dílem druhým a to jisto jistě vede k přečtení dílu třetího.

"Jak víš, že tu Millie je?" Tiše se zasmál. "Děláš si legraci, že jo? Bylo vás slyšet na míle daleko. Vy dvě jste daly slovu ,nápadný´ úplně nový rozměr."

Autorka mě srazila na kolena. Ještě, že přišel ten Ježíšek.

"Však zákon je ten, že prolitá krev,

jež zkropila zemi, vždy po nové zas

je dychtiva krvi." 

Hodnocení:

 

Catherine Doyle 

(* 1990) vyrostla na západě Irska, v současnosti žije v Dublinu. Získala bakalářský titul z psychologie a magisterský titul z vydavatelské činnosti. Je autorkou trilogie Krev za krev, jež je popisována jako Romeo a Julie ve světě kmotra. Příběh se odehrává v současném Chicagu, kde vyrůstala její matka. Už jako dítě měla Catherine bujnou představivost a pokládá za štěstí, že našla rozumný způsob jak svou tendenci k vymýšlení příběhů ventilovat. Kromě sledování filmů, běhání a cestování si Catherine dle svých slov ráda dělá legraci ze svých dlouholetých přátel a žije převážně v noci.

Co dodat? Já rozhodně kopu za tým Luca. A co vy?

Mějte se krásně

Pary