pátek 17. července 2020

Na hraně temnoty - Nathaniel Wonderful a Theodora Stonewall

Zdroj obrázku

Autor: Nathaniel Wonderful, Theodora Stonewall
Rok vydání: 2020
Nakladatelství: vydáno vlastním nákladem
Série: Ztracen v čase (1.)
Počet stran: 160

Anotace: Drahý čtenáři,
zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na  dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.
Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit... Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý.
Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze docenit krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.
Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě - Obrať list, smrtelníku...

"Možná si, čtenáři mých řádků, říkáš, proč jsem prostě nesebral odvahu a neukončil svůj bídný život tady a teď. Protože ty bys na mém místě nejspíše neváhal jediný okamžik. Nezapomínej ale, že já nejsem ty a ty nejsi já. Chceš-li mě tudíž nazývat ubožákem, posluž si. Mrtví soudcové však nemohou býti nikomu rivaly. Toto je příběh Zakhara, čaroděje z Novggorského knížectví. Muže, který nikdy netoužil žít ve společnosti druhých a štítil se sladké nevědomosti."

Zakhar neměl v životě moc štěstí. Matka ho krátce po narození odložila na práh sirotčince. Ostatní děti ho kvůli vzhledu a jeho původu nenáviděly. Po matce zdědil drobnou postavu a dívčí rysy, a po otci, jež byl moggul, šikmé oči. Jediný, kdo ho miloval, byl otec Horin, ale to nebylo opětováno Zakharem. Možná právě proto si Zakhar v sobě vypěstoval nenávist vůči ostatním lidem.

Později se Zakhar dostal do učení čaroděje Azarova. A i když tři roky, které u něj strávil nebyly lehké, celkem dost se naučil. Rozhodl se najít artefakt, díky kterému se stane nejmocnějším čarodějem na zemi. Ale není sám, kdo chce artefakt získat.


Zakhar není typický hlavní hrdina. Díky své minulosti má odpor k lidem a nesnáší doteky, ale je také velmi učenlivý, chytrý a zákeřný.
V první polovině knihy se toho odehrává nejvíce, v té druhé už o něco méně. Je to spíše taková psychologie postavy Zakhara, byl vykreslen opravdu velmi dobře. Jeho pocity, myšlenkové pochody a příprava na cestu k nalezení artefaktu.

Ale co se mi na knize líbilo nejvíce a musím to vyzdvihnout, tak to je jazyk, který je použit, je to balzám pro oči. Čtení jsem si vyloženě užívala :-) Kniha má pouhých sto šedesát stran a sedm kapitol, takže by se dalo říct, že je to taková jednohubka. Ale určitě je tu pár částí k zamyšlení.

"Nestyděl jsem se ani za jedno z toho. V zásadě mi bylo vlastně  jedno, co si o mne, kdo myslí. Do chvíle, než se dotyčný hlupák začal příliš šťourat v mé minulosti a původu, nebo mě obtěžovat svými názory. Protože s názory je to stejné jako s dírou do prdele - každý nějakou má a těžko lze očekávat, že z ní vyleze něco užitečného."

Tuto knihu doporučím každému, kdo má rád temné fantasy. Kniha je plná smrti, démonů a černé magie. Romantiku a lásku tady určitě nenajdete. A takových fantasy už se tolik nevidí :-) A pokud bude pokračování, určitě si ho ráda přečtu, protože mě vážně zajímá, jak tohle všechno dopadne.



Hodnocení:

Nathaniel Wonderful
se zrodil do našeho světa v těle ženy léta páně 1990 na soutoku Vltavy a Malše, ve městě, jež nechal založit český král Přemysl Otakar II. Sdílí tak tentýž osud jako jeho současná partnerka Theodora, ač v opačném gardu.
K literární a celkově umělecké tvorbě se dostal až ke konci základní školy, kdy měl možnost poprvé zasednou za monitor a dotknout se klávesnice. To byl pro Nathaniela zlomový okamžik, neboť se v něm probudila ona niterná touha každého spisovatele psát.
Pak už mu stačila jen chvíle, aby hravě pronikl do tajů počítačové techniky a vlastní snahou se naučil kouzlu psaní deseti prsty. První povídky a pokus o román s tématikou upírů, na sebe nenechaly dlouho čekat.
I přes nemalé úspěchy, které si jeho tvorba získávala mezi lidmi v jeho blízkém okolí, nenastal pro nadějného autora ještě ten správný čas. Osud a několik nešťastných událostí, zavedlo Nathaniela na úplně jinou  stezku, po níž   se velkou oklikou vydal za splněním svého snu, kde poté postupně ztratil naději i veškerou víru. Obojí mu téměř dalších patnáct let později pomohla znovu nalézt jeho partnerka a temná múza Theodora Stonewall.
Nathaniel se považuje za umělce každým coulem, leč nechává si to většinou jen pro sebe. Vystudoval obor virtuální grafik a několik let se zaujatě věnoval fotografování a natáčení krátkometrážních snímků, pro které si psal vlastní scénáře. Po střední škole odjel na nějakou dobu do Japonska, kam se později ještě opětovně vrátil.
V současnosti uplatňuje svůj workoholismus a zvrácené choutky ve psaní fantasy románů i ve vášnivém vztahu s Theodorou, která je mj. spoluautorkou jeho děl. Jejich románový debut Nevyzpytatelné jsou cesty osudu vyšel v tomto roce.

Theodora Stonewall
vstoupila do našeho světa v těle muže léta páně 1976 na břehu Dunaje, ve staré Pešti. Sdílí tak tentýž osud jako její současný partner Nathaniel, ač v opačném gardu.
Literární tvorbě se začala věnovat před nástupem do první třídy a to díky vlivu televizního seriálu 30 případů majora Zemana, a především pak velmi sugestivního dílu Studna, který ji inspiroval k sepsání první povídky. Nedlouho poté se s rodiči přestěhovala do severní Afriky, kde světlo světa spatřil její první románový počin - Můj život s hady.
V dospělosti se poté nějakou dobu věnovala psaní poezie, zvláště pak milostně podbarveným baladám a haiku. Několik z jejích básní bylo dokonce otištěno v nejmenované sbírce mladých českých autorů.
Theodora je umělecky založená bytost, což ovšem často vehementně popírá. Argumentem proti jejímu tvrzení je však skutečnost, že úspěšně vystudovala obor umělecký keramik, na který byla podle vlastních slov přijata naprosto omylem.
V současnosti věnuje čas a veškerou pozornost svému partnerovi Nathanielovi, spolu s nímž tvoří nejen partnerkou dvojici, ale i nadšený autorský pár.

Za zaslání recenzního výtisku děkuji autorům Nathanielovi a Theodoře, pokud vás kniha Na hraně temnoty zaujala, podívejte se na jejich stránky.

Díky za přečtení a  
mějte se krásně.
Pary


2 komentáře:

  1. Je to takové jiné čtení, které člověk teprve objevuje, ale líbilo se mi to. I když jejich předchozí kniha byla lepší...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejich předchozí knihu jsem ještě nečetla, ale určitě to mám v plánu... :-)

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře :-)