Zdroj obrázku |
Autor: Anna Bailey
Rok vydání: 2021
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 344
Anotace: Ospalé maloměsto Whistling Ridge je už dlouho jako soudek střelného prachu. Stačí jediná jiskra - z večírku na oblíbeném místě v lese nedorazí domů sedmnáctiletá Abigail - a zdání spořádanosti rychle bere za své. Abigailino nevysvětlitelné zmizení způsobí na dokonalé fasádě místní komunity trhliny a skrz ně se postupně valí na světlo léta potlačovaná zášť, dobře skryté prohřešky a maskované předsudky.
Krok za krokem a z pohledu několika různých protagonistů se pomalu odkrývá drsná pravda zdaleka nejen o tom, co se tehdy v noci u skal zvaných Holé kosti skutečně odehrálo...
V malém městečku Whistling Ridge jednoho dne zmizí sedmnáctiletá Abigail poté, co přesvědčí svou kamarádku Emmu, aby ji nechala na večírku v lese. Emma nyní cítí vinu, že ji nechala samotnou a je odhodlaná zjistit, co se Abigail stalo.
Většina lidí z města, včetně policie se domnívá, že utekla z domova, ale je to opravdu to, co se stalo? Potkala někoho, kdo jí pomohl zmizet? Nebo je pravda někde úplně jinde? Co všechno Emma o Abigail zjistí?
"Další den je neděle a Blakeovi si zatím nedokážou představit, že se jako obvykle v kostele posadí do řady na skládací plastové židle, ale Abigail vedle nich sedět nebude. Další den je neděle a Emma by měla odbarvit Abigail vlasy, protože se jí už zrzavá barva omrzela, i když ví, že rodičům se to nelíbí a budou tvrdit, že vypadá jako coura. Další den je neděle a Emma leží v posteli, nespí, poslouchá, jak vyjí kojoti, a přeje si být jedním z nich. Ráno si zkontroluje telefon, ale zprávu od Abigail, že se dostala v pohodě domů, tam nenajde."
Celý příběh je vyprávěn z pohledu několika postav, a obsahuje krátké části z minulosti a přítomnosti. Musím říct, že na styl psaní jsem si chvilku zvykala. Přeskakování z jedné postavy na druhou a skoky v čase na mě bylo opravdu časté.
Děj knihy je temný, každý z města má nějaké své tajemství, je zde plno předsudků, nenávisti, lží a krutosti. Drogy a alkohol jsou na denním pořádku. Na tak malé město toho bylo celkem dost. Ale to byl určitě záměr. Je zde plno zvratů, které jsou velmi dobře propletené.
"Kůže na hřbetě pravé ruky má napjatou a bledou a je rád, že všichni kolem se domnívají, že je to následek zranění z války. Je lepší, že neznají pravdu: když mu bylo jedenáct, vešla matka do jeho pokoje, přistihla ho, jak se ukájí, a přitiskla mu na ruku rozpálenou žehličku. "Tohle už nikdy nedělej," varovala ho. "Přivoláš na sebe Boží hněv, když to budeš dělat." Když plakal, mrštila jí o hranu postele a odešla zapít diazepam do svého pokoje, kde měla neustále zatažené závěsy. Už jako dítě si uvědomoval, že to, co dokáže rozhněvat Boha, obvykle nahněvá i matku."
Co musím vyzdvihnout, tak autorka opravdu bravurně vykreslila charakter postav. Ale žádná si mě nezískala natolik, abych se o ni nějak víc zajímala a našla si k ní cestu. A to mi v knize velmi chybělo. Nejvíc jsem si z knihy užila druhou polovinu. Opravdu jsem netušila, co se Abigail stalo a jak to dopadne.
Knihu Za dveřmi tma doporučím každému kdo má rád temné příběhy plné zla, traumat a nenávisti. Jako prvotina je to určitě velmi povedený příběh.
Hodnocení
Anna Bailey
se narodila v roce 1995 v Bristolu a vyrostla v Gloucestershiru. Vystudovala tvůrčí psaní na Bath Spa University a chtěla se stát novinářkou, ale osud ji nakonec zavanul do Colorada, kde začala pracovat ve Starbucks. V roce 2018 se však vrátila do Velké Británie, zapsala se na kurz tvůrčího psaní a pustila se do práce na thrilleru Za dveřmi tma, ve kterém zúročila své zkušenosti se životem na americkém maloměstě a ze kterého se po vydání okamžitě stala knižní událost roku.
Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora, kde si knihu Za dveřmi tma můžete zakoupit.
Díky za přečtení a
mějte se krásně.
Pary
Tak tahle kniha není nic pro mě. :) Ale souhlasím s tebou, že dobře propracované charaktery jsou super, ale je potřeba se aspoň do jedné postavy dokázat vžít... jinak to není úplně ten zážitek. :)
OdpovědětVymazat