zdroj obrázku |
Autor: Catherine Chidgey
Rok vydání: 2018
Nakladatelství: Omega
Počet stran: 406
Anotace: Německo 1939. Dvě děti bezmocně sledují, jak jejich rodiče pohlcuje nemilosrdné mocenské soukolí. Siggi žije v blahobytu a nevědomosti berlínské střední třídy. Její otec je cenzor, který bez slitování odstraňuje zakázaná slova jako "slib", "láska" nebo "milost". Jedináček Erich žije na relativně svobodnějším venkově, přesto se mu však na mysl kradou podivné nezodpovězené otázky.
Tyto dvě děti svede osud dohromady, když se německá víra v nádhernou budoucnost začne hroutit. Společně najdou dočasné útočiště v opuštěném divadle uprostřed trosek Berlína. Venku mezitím všude visí z oken bílá prostěradla a po celém městě se mluví o kapitulaci. Dny, které stráví Siggi a Erich spolu, zformují jejich další životy.
Na Siggi a Ericha dohlíží vytoužené dítě, tajemný vypravěč příběhu. Vidí a cítí, co vidí a cítí i oni. Jeho hlas totiž vychází z hlubin trosek národního snu...
"Čas je modrý a zlatý, modrý a zelený; je jaro a podzim; je ráno a soumrak; je pak a je teď a všechno se to děje pořád dokola a všechno najednou."
Kniha je zaměřena na život dvou rodin v nacistickém Německu. Na život Sieglinde Heilmannové, neboli Siggi, která žije v Berlíně se svými bratry a rodiči. Její otec je cenzor, který odstraňuje zakázaná slova, jako jsou "láska", "kapitulace", "slib" a další. A Ericha Kröninga, venkovského chlapce, který žije poblíž Lipska se svou matkou.
"Jsme sloni, jsme hrabáči, jsme mouchy se skleněnýma očima. Ruce máme na tleskání, hlavy na padání a myslíme jen na Adolfa Hitlera."
Celý příběh začíná v roce 1995 poblíž Norimberku, kdy se Sieglinde snaží dát dohromady dokumenty roztrhané během posledních dní NDR. Neví, čí život bude po cárech odhalovat. Svou práci dělá dobře, ale ve své duši pátrá hlavně po jednom člověku, a tím je Erich Kröning. Proto se vrátíme do minulosti a roku 1939, kde se seznámíme s našimi již zmíněnými, hlavními protagonisty celého příběhu.
"Dny se smršťují, šedá obloha se sklání nad městem a válka se valí dál jako špatné počasí a vlaky s vojskem dál odjíždějí. Věci se ztenčují, dokonce i knihy jsou plné děr. Na některých stránkách chybí tolik slov, že už ta zbývající nedávají smysl, bortí se a rozpadají."
Autorka skvěle vykreslila život dvou dětí, kdy se jejich životy protnou skoro až na samém konci knihy. Se Siggi a její třídou si projdeme pár továren, kde se dozvíme o věcech, které se v Německu vyrábí, jako například továrna na výrobu sušenek, nebo továrnu na výrobu odznaků a medailí. S Erichem prožijeme ne zrovna jednoduchý život na venkově.
Kniha je zaměřena spíše na to, jak lidé žili za druhé světové války. Co prožívali, o čem mohli, a naopak nemohli na veřejnosti mluvit. Opatrnosti není nikdy dost. Je to boj o přežití. Každá rodina žije na prahu smrti, kdy je všude nedostatek jídla a potraviny začínají být vzácné.
Catherine Chidgey do knihy zapracovala i několik dialogů mezi paní Millerovou a paní Müllerovou. Dvě ženy, kdy "jedna má vždy pravdu a ta druhá se nikdy nemýlí", a to se mi velmi líbilo. Zapracovala i několik úryvků, kde chybí "zakázaná" slova.
ukázka z knihy |
Až do samého konce nevíme, kdo je náš tajemný vypravěč (vytoužené dítě), a musím říci, že to pro mě bylo celkem překvapení. A poznámka autorky o historii mi přišla velmi užitečná.
"Myslíš, že je možné zamilovat se do dopisů?" a Emilie řekla "Samozřejmě", protože co jiného taky mohla říct, když teď byli všichni muži jen papír? Nebyli nic jiného než dopisy, fotografie, ocenění. Byli malými útržky hozenými z jedoucího vlaku, byli telegramy."
Při čtení této knihy jsem neměla žádné zástavy srdce, je to jemné čtení, ale rozhodně bych ho nenazvala oddechovým. Je to fiktivní příběh o strašlivých činech, které mohou postihnout úplně obyčejné lidi. Autorka čerpala i z vlastních zkušeností, kdy nějakou dobu žila v Berlíně.
Knihu doporučím každému, kdo má rád historii a příběhy z druhé světové války. Kniha se čte moc dobře a tento příběh mě rozhodně chytl za srdce.
Hodnocení:
Catherine Chidgey
(*1970)
Vystudovala tvůrčí psaní, psychologii a německou literaturu a dva roky žila v Berlíně. Její debutový román In a Fishbone Church získal Cenu spisovatelů zemí Commonwealthu pro oblast jihovýchodní Asie a jižního Pacifiku za nejlepší debut, Cenu Betty Traskové a rovněž se ocitl na seznamu děl nominovaných na cenu Orange Prize. Její druhý román Golden Deeds se v New York Times stal knihou roku. V roce 2006 následoval třetí román The Transformation. Catherine Ghidgey žije ve městě Ngaruawahia na Novém Zélandu.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Pokud si knihu chcete koupit, můžete na stránkách Omegy nebo v knihkupectví Dobrovský.
Kniha, která mě donutila opět googlit a zjistit si nějaké informace. :-)
Mějte se krásně.
Pary
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře :-)