Slunečnice - Sarah Winmanová

Zdroj obrázku

Autor: Sarah Winmanová

Rok vydání: 2018

Nakladatelství: Cosmopolis

Počet stran: 200

Anotace: Nezapomenutelný a bolestně něžný román Sarah Winmanové, autorky světového bestselleru Když byl bůh králík, o lásce ve všech jejích podobách.

Všechno začne obrazem vyhraným v tombole: a těch patnáct slunečnic si na stěnu pověsí žena, jež věří, že chlapci a muži jsou schopni krásných věcí. A pak jsou tu dva chlapci, Ellis a Michael, kteří jsou nerozluční. A z chlapců se stanou muži a potom do jejich životů vstoupí Annie a tím se změní všechno a vlastně nic.

Ve Slunečnicích Sarah Winmanová navazuje na poetiku svých slavných románů Když byl bůh králík (česky 2011) a Rok zázraků (česky 2016). Její hrdinové hledají odpovědi na otázky "Jaký by byl náš život za jiných podmínek? V jiném prostředí? V jiné situaci? Jak by se odvíjel?" Příběh tří lidí svázaných přátelstvím, kteří nakonec zůstanou sami. Příběh o lásce, přátelství, ale také osamělosti a pochopení si vás získá od první strany od strany a bude ve vás doznívat ještě dlouho po přečtení.

"Už nyní cítím, že mi udělalo dobře jet na Jih, abych dokázal lépe vidět Sever."

Vincent van Gogh v dopise bratru Theovi, květen 1890

Ellis Judd, vdovec, který je velmi osamělý. I po pěti letech truchlí po své manželce Annie. Ale nejen po ní. Schází mu i jeho nejlepší přítel z dětství. Michael.

Jako malý chlapec byl Ellis velmi klidný, který k nevelké radosti otce miluje malování. Matka by byla ráda, kdyby pokračoval ve studiu umění a následoval své sny. Bohužel otec nesouhlasí, a proto Ellis po smrti matky začne pracovat v automobilovém závodě.

Michael byl živel, který se nastěhoval ke své babičce Mabel. S Ellisem se stanou nejlepšími přáteli. Postupem času se jejich přátelství mění, prohlubuje. Bylo velmi silné i v dospělosti, když se Ellis seznámil a poté oženil s Annie.

"Paní Juddová? zeptala se paní Powysová. Vezmete si tu whisky?

A Dora se obrátila, podívala se na manžela a řekla: Ne, mně whisky nechutná. Vezmu si radši ten obraz.

To bylo úplně poprvé, co se mu vzepřela. Stejný akt vzdoru jako uříznout si ucho. A udělala to veřejně."

V tomto krátkém románu, který má pouhých dvě stě stran je absolutní absence přímé řeči. Nejsou zde ani klasické kapitoly. Svůj příběh nám vypráví nejprve Ellis a poté i Michael, prostřednictvím svých vzpomínek.

Na styl psaní, který autorka používá, jsem si musela trochu zvyknout, a ze začátku se občas vrátit v textu zpátky a přečíst si to znovu, abych se zorientovala a pochopila. Sarah Winmanová se v příběhu vrací z přítomnosti do minulosti a naopak.

"Co jsme byli, Ellis, já a Annie? Pokoušel jsem se to vysvětlit mnohokrát, ale nikdy se mi to nepodařilo. Byli jsme všechno a pak jsme se rozbili."

Slunečnice je stručný příběh o rodině, lásce, touze, přátelství, ztrátě, zármutku, osamělosti a naději, žádná stránka zde není zbytečná, vše má svůj smysl. A já se obávám toho napsat víc, protože bych mohla prozradit něco co nechci, a vy byste byli připraveni o ten požitek ze čtení.

"Na první lásce něco je, viď? dodala. Pro ty, kdo v ní nehráli žádnou roli, je nedotknutelná. Ale je měřítkem všeho, co přijde po ní."

Tato kniha se pravděpodobně nebude líbit každému. Je důležité se při čtení soustředit a knize věnovat plnou pozornost. Je to příběh, který se vám buďto líbit bude, anebo nebude. A mně se příběh rozhodně líbil.

Hodnocení:

Sarah Winmanová

vyrostla v Essexu a nyní žije v Londýně. Vystudovala herectví na Webber Douglas Academy of Dramatic Art a poté působila jako herečka v divadle, ve filmu i v televizi. Napsala tři romány - Když byl bůh králík, Rok zázraků a Slunečnice.

Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Slunečnice můžete zakoupit.

Díky za přečtení

a mějte se krásně.

Pary