Krycí jméno E219 - Terry Shaft

 

Autor: Terry Shaft (Tereza Hřídelová)

Rok vydání: 2017 

Nakladatelství: Cosmopolis

Počet stran: 192

Anotace: Už není nic, co by udrželo hrozbu bloudících Nakažených v bezpečné vzdálenosti.

Už nikdy v klidu neusneš, protože pokud budeš spát příliš tvrdě, Nakažení si tě najdou.

Už nikdy nic nebude jako dřív, protože jsi odkázaný jenom sám na sebe.

Svět, i když teď je to silné slovo, se hroutí, lidé umírají jako mouchy na uměle vytvořený vir. Nemoc nastupuje čím dál rychleji, dostává se do mozků obětí a transformuje jejich myšlení na úroveň prvoků. Jakmile se jednou nakazíte, už vám není pomoci.

Přestože Erika Wilsona odsoudili a zavřeli, teď má díky působení viru dovolené procházky a zdá se, že mu nic nechybí. Jenže do věznic se kvůli jejich povrchnímu bezpečí začínají stahovat i zbylí zdraví lidé a pro Erika už v jeho cele najednou není místo. Vysoké zdi s ostnatým drátem se před jeho nosem zavřou definitivně...

Jaká je šance, že přežije jedinou noc?

"Stejně umřeš, tak co řešíš?"

Erik Wilson, je hlavní hrdina celého příběhu. Po vyhození z nápravného zařízení, které se nazývá Beznaděj, se Erik ocitá v ulicích postapokalyptické Las Vegas, kde se snaží přežít. Všude jsou Nakažení. Musí je nemilosrdně zabíjet, jinak se stane jejich obětí on sám. Nákaza se šíří rychlostí blesku, a jedinou cestou, jak z toho ven je smrt. Jak dlouho tohle všechno může Erik vydržet? Je nějaká šance najít protilék a zachránit lidstvo před Nakaženými?

"20. listopadu

Svět se asi zbláznil, já největší vědec všech dob, jsem se nakazil svým vlastním virem! Jak se to mohlo stát? Musím rychle najít tu vakcínu." 

Vše začíná prologem, který je psán formou deníku. Zjišťujeme, jak šílený japonský vědec vyvinul vir a sám se jím nakazil.

"22. listopadu

Mé dny jsou asi sečteny. Strašně trpím, můj geniální experiment se vymkl kontrole."

Musím říct, že kniha se nečetla špatně, děj ubíhal rychle, ale něco tomu chybělo. Neměla jsem vůbec žádnou představivost. Vlastně kecám, jediné co jsem si představila, bylo zničené Las Vegas a to je tak všechno. Hrdiny jsem si nedovedla představit vůbec. Věk, vzhled? Prostě ani ťuk. Erik byl podle mě arogantní tupec a já si ho oblíbit nedokázala. Scott, Christina, Sunshine, Johnson, Vanessa a další? Prostě tam byli a příběhem nějak propluli.

"Podvědomě si od ní stále držím odstup. Vnitřně pořád doufám, že zase vyskočí a se slovy, že jsem debil, mě trefí svým šípem."

 

Kniha měla ohromný potenciál, ale podle mě ho autorka plně nevyužila. Možná by neuškodilo pár stran navíc a trochu některé situace, postavy rozepsat. No, rozhodně jsem nečekala takový konec. Ten mě opravdu překvapil, a já ho pochopila až na posledních stránkách.

Příběh jako takový nebyl špatný, mám ráda knihy, kde hrozí zkáza lidstva, ale u mě se při čtení tohoto díla nedostavil ten "wau" pocit, proto bych hodnotila jako slabší průměr. Ale na druhou stranu, když vezmem v potaz věk autorky, a že to bylo její první dílo, tak to špatné nebylo. Možná jsem od knihy čekala daleko víc. 

ukázka z knihy

Určitě doporučím nenáročnému čtenáři. Jako jednohubka na jeden večer je to dobré čtivo. Jak se říká: Sto lidí, sto chutí. Rozhodně si počkám na další dílo autorky. Třeba mile překvapí.

 

Hodnocení:

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si také můžete knihu Krycí jméno E219 koupit.

Už jste knihu četli? Jaký názor na ni máte vy?

Mějte se krásně.

Pary