Bohyně osudu ze salonu d´Amour - Anna Jansson

Autor: Anna Jansson

Rok vydání: 2018

Nakladatelství: Omega

Série: Salon d´Amour (1.)

Počet stran: 376

Anotace: Tady kousek od starého Jižního náměstí, mám kadeřnictví. Pokud jste kolemjdoucí, prosím vstupte. Když budete muset chvíli počkat, nabídnu vám mátový a bezinkový čaj ze své zahrádky. Dívám se na vás do zrcadla a přemýšlím, jak nejlépe vám mohu pomoci. Mé nůžky jsou jako kouzelnická hůlka. Mé barvy vás dokážou změnit k nepoznání, pokud chcete.

Když sedíte v křesle a já vás zakryju pláštěm, moje první otázka je vždy stejná: Co pro vás mohu udělat? A tím nemyslím jen vaše vlasy. Mám na mysli: Co mohu udělat pro váš život? K dispozici mám dvě otočné židle a nikdy není náhoda, že vedle vás sedí právě ten, kdo tam sedí...

Angelika Lagermark, osmačtyřicetiletá vdova, která už sedm let vlastní kadeřnický salon d´Amour, nacházející se na náměstíčku Södertorg ve Visby. Ale není to jen tak ledajaké kadeřnictví a vedle vás nesedí jen tak někdo. Angelika má moc dobře promyšlené, proč na druhém křesle sedí zrovna ta určitá osoba. Je bohyně osudu, která následuje zákony svého srdce. Hledáte lásku? Angelika vám ji najde. Má pouze jednoho zaměstnance. A to pětadvacetiletého Rickyho, syna spisovatelky. Matka ho vyhodila z domova a dá se říci, že Angelika si ho vzala pod svá ochranná křídla. 

"Musím najít někoho, kdo se o něj bude starat. Někoho, kdo dokáže ocenit jeho kvality a bude ho mít rád. Někoho se silnou vůlí, protože je ještě línější než Ricky. Nebo je jako Ricky a nechal by si líbit bydlení u maminky s veškerým servisem až do středního věku."

Angeliku a Rickyho si nejde nezamilovat. Jsou jako černá a bílá. Dva naprosté protiklady, a přesto si tak skvěle rozumí. Nemůžu říci, že bych nějakou postavu nesnášela, každá si ke mně našla cestu, i když jsem o nich nevěděla skoro nic a měla jsem je za podvodníka, který připravil několik lidí o "střechu nad hlavou". Mohl to být Arséne Lupin? A kdo byl muž, který se v emailech podepisoval jako Sindibád? (Ty emaily mezi ním a Angelikou mě vážně bavily.)

"Zažil jsem mnohá dobrodružství

v Africe, Evropě a na Aljašce.

Však nejzvláštnější z nich

nalezl jsem v této flašce."

Kniha je velmi čtivá a já si ji užívala plnými doušky. O vtipné hlášky tady není nouze. Autorka si udržela moji pozornost až do konce knihy, a to se mi u romantických příběhů moc často nestává. Ale tohle není klasická romanťárna. Je to příběh o lásce, přátelství, důvěře a hledání pravdy. Oddechová kniha, kde není ani o trochu toho napětí nouze.

"To je v pohodě, Angeliko. Tohle... to nejsou jenom moje zvratky."

I když má kniha necelých čtyři sta stran, tak se četla opravdu lehce. Kapitoly nejsou dlouhé a vy prostě čtete a čtete, až najednou zjistíte, že jste na konci knihy a ani nevíte, jak jste se tam dostali.

"V tu chvíli mám pocit, že jsem Majvor odsoudila příliš rychle. Tohle se totiž pravděpodobně dělo schůzi za schůzí. Tak jako kapání vody dokáže udělat díru do kamene, vykecala Cyklistická helma díru do přednášející."

Knihu si přečtou spíše ženy než muži. A já ji mohu jen a jen doporučit. Na dlouhé zimní večery, je to ideální volba. A já jsem opravdu ráda, že jsem si tento příběh mohla přečíst. Po přečtení anotace jsem totiž vůbec nevěděla, co mě čeká a jaký příběh si mám představit. A jako bonus nám autorka přidala i pár receptů, které se v knize objeví. Takže já mám v plánu vyzkoušet Šafránové krekry Salonu d´Amour. :-)

"Chce o naší lásce napsat článek. Prý jak se člověk zamiluje po osmdesátce. Ale já ti rovnou řeknu, že není rozdíl, jestli je ti osmnáct nebo osmdesát. Pocit uvnitř je pořád stejný. Člověk je stejně nervózní a ten pocit je stejně tak šimravý a úžasný."

V tomto příběhu je rozhodně o zábavu postaráno. A pokud jste knihu nečetli, a přemýšlíte nad ní, tak neváhejte a vstupte do salonu d´Amour.

Hodnocení:

Anna Jansson

vyrůstala s knihami. Všechny, které napsala - kriminální romány, dětské knihy i literaturu faktu -, jsou prostoupeny duchem pohádkových příběhů. Mnoho let pracovala jako zdravotní sestra. Její prvotinou byly příběhy lidí, které potkala v nemocnici. I do kriminálních příběhů dokáže vložit současné etické problémy, týkající se vztahu lidí k životu a smrti. Kromě psaní románů pořádá také přednášky o etických otázkách zdravotní péče a na toto téma napsala řadu knih.

Její kniha Podivný pták (Främmande fågel) byla v roce 2006 nominována na cenu Glasnyckeln, cenu pro nejlepší skandinávský kriminální román. Podle jejích předloh byla natočena celá řada celovečerních a televizních filmů, které měly úspěch ve Švédsku, Německu i Spojených státech.

Já tímto děkuji nakladatelství Omega za zaslání recenzního výtisku. Pokud si chcete knihu koupit, může přímo na stránkách Omegy nebo v knihkupectví Dobrovský.

Přiznám se. Už se těším až vyjde pokračování knihy, a to Příšerná tchýně, protože ráda bych věděla, jak to s Angelikou dopadne. A co vy?

Mějte se krásně

Pary