Zdroj obrázku |
Autor: Felix Weinberg
Rok vydání: 2020
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 200
Anotace: Po válce se Felix Weinberg, aby vůbec dokázat jít dál, rozhodl potlačit své vzpomínky a neohlížet se zpátky. Málokdo by uvěřil, že uznávaný vědec a univerzitní profesor fyziky jako dospívající chlapec prošel peklem koncentračních táborů a přežil i pochod smrti. Po šedesáti pěti letech se odhodlal svůj příběh sepsat, učinil tak ale s nečekaným nadhledem. Jen tak se mohl vrátit k událostem, které ho připravily o celou rodinu kromě otce.
"Měl jsem velmi šťastné dětství. Skončilo však příliš brzy a příliš krutě vinou Adolfa Hitlera, já ovšem věřím, že právě na dětství záleží nejvíc. Vzpomínky na něj vytvářejí v mysli jakousi ulitu bezpečí a radosti, do níž se může člověk v dobách utrpení stáhnout."
Felixovi Weinbergovi bylo pouhých dvanáct let, když musel opustit školu a čtrnáct let, když skončil s matkou a bratrem ve vlaku, který je odvážel do Terezína. Přese všechno, co prožil, dokončil studia v Anglii a stal se vynikajícím studentem, uznávaným vědcem a profesorem fyziky.
Teprve v roce 2011 pan Weinberg dospěl k názoru, že rodině dluží sepsání vzpomínek na své dětství a díky tomuto rozhodnutí vznikla tato kniha, kterou sepsal krátce před svou smrtí.
"Neměl jsem nikdy v úmyslu psát o koncentračních táborech, protože jsem se na ně zčásti ze všech sil snažil zapomenout; chtěl jsem žít pro budoucnost, a ne se považovat jen za "přeživšího koncentráků". Také jsem se vždy snažil vyhýbat literatuře o holocaustu a mnohé fiktivní příběhy z poslední doby vydávající se za skutečné události jsou mi z hloubi duše protivné."
Celá kniha je rozdělena na čtyři důležité části. První část se zabývá jeho dětstvím. Felix vypráví o své rodině. O otci, který často jezdil na daleké služební cesty, o své matce, mladším bratrovi a životě před válkou. Proč neodcestovali s matkou a bratrem za svým otcem do Anglie? Druhá část, která nese název Lágry se zaměřuje na život v koncentračních táborech. Jak přežil, a co to Felixe Weinberga všechno stálo? Třetí část s názvem Návrat a čtvrtá část Anglie asi nemusím více rozepisovat. Autor popisuje život po holocaustu. Nejprve se vrátil zpět do Čech a později odcestoval do Anglie za svým otcem, kde si s ním musel vybudovat nový vztah.
"Historii nutně píší přeživší, ovšem její jádro tvoří příběhy obětí. Vždy musí být v něčem pokřivená, protože každý, kdo vyhlazovací tábor přežil, nese netypický příběh. Typická táborová historie milionů lidí skončila smrtí, tudíž ji nelze v první osobě vypovědět. V mém případě jedině zázračná štěstěna, která zapříčinila zcela nepravděpodobný sled tolika nečekaných zvratů, způsobila, že můj příběh vůbec kdy spatřil světlo světa. Ovšem to poslední, čeho bych se chtěl dopustit, je snažit se pravdivě hovořit za ty, kterým to nebylo umožněno."
Felix Weinberg postupně vysvětluje proč je vděčný (nikoli hrdý), že přežil holocaust. Je zde použit osobitý styl psaní. Velmi se mi líbilo, jak byla kniha pojata. Není to pouze o koncentračních táborech, ale i o tom, jaký život prožil před a po. Autor se podělil o své zážitky upřímně a nezapomenutelně. V knize jsou použity i fotografie z Felixova dětství, což působí opravdu dojemně.
Ukázka z knihy |
Knihu Byl jsem číslo 30529 doporučím každému, kdo tento žánr vyhledává. Určitě je to kniha, kterou bych s přehledem doporučila i žákům na základní škole. Kniha je psána lehkou formou, takže se čte opravdu dobře. I když kniha není dlouhá, řekne vám vše podstatné. Dá se říct, že je to jiný pohled na holocaust.
Hodnocení:
Felix Jiří Weinberg
2. dubna 1928 - 5. prosince 2012 byl český fyzik. Byl emeritním profesorem spalovací fyziky a významný výzkumný pracovník v Imperial College London.
Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství Cosmopolis, kde si knihu Byl jsem číslo 30529 můžete zakoupit.
Díky za přečtení a
mějte se krásně.
Pary
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře :-)